Testování na vlastní kůži:
Můžeme se spolehnout na doplňky stravy?
K doplňkům stravy jsem byla vždycky skeptická, zaprvé jim zas tak moc nevěřím, zadruhé se musím přiznat, že jsem je nikdy nedokázala brát pravidelně, většinou jsem vydržela maximálně pár dní. Když jsem otěhotněla, ze všech stran mi byla doporučována kyselina listová. Nejlépe by se měla brát už před otěhotněním. Je jedním z vitamínů skupiny B a v lidském těle je nezbytná především pro tvorbu nových buněk. Pravidelné užívání doporučených dávek kyseliny listové snižuje riziko těchto vrozených vad o 50 až 70 %. A tak jsem začala zobat.
Jestli na mě, respektive na naše miminko, měla nějaký vliv, posoudit nemůžu. K čemu se ale rozhodně vyjádřit můžu, je doplněk stravy železo. Příjem železa v potravinách je třeba si obzvlášť v těhotenství hlídat, protože je důležité na tvorbu červených krvinek, jenž podporují oběh kyslíku jak v našem těle, tak hlavně v těle dítěte.
A protože jsem hned na začátku těhotenství přestala jíst maso (ano, já, největší milovník!), nejdřív mi z něho bylo špatně, pak už jsem si neuměla představit, že ho sním, věděla jsem, že musím nějak nahradit tolik potřebné bílkoviny a železo. S bílkovinami to bylo snadné, zvýšila jsem příjem vajíček, obilovin, luštěnin a mléčných výrobků. Železo sice obsahují ořechy, sušené ovoce, cereálie, zelená listová zelenina a další, ale bylo mi jasné, že to na náhradu masa stačit nebude. A tak jsem zodpovědně hned v lednu naběhla do lékárny, kde jsem se svěřila se svým problémem. Ochotná paní lékárnice mě pochválila, že to včas řeším a doporučila mi údajně nejlepší doplněk stravy Superželezo forte ve formě tabletek. Poučila mě, že ho mám brát jednou denně, ne však v kombinaci s bílkovinami (vejce, mléko, celozrnné pečivo…). A protože ráno jím většinou vajíčka, brala jsem ho večer.
Tuhle výzvu jsem, vzhledem k tomu maličkému, co mám v těle, brala vážně. Poprvé jsem něco dodržela, železo jsem zobala pravidelně 3 měsíce, přesně podle instrukcí. Nevynechala jsem ani jednou. Jediné, co mi bylo divné, že se nedostavují žádné vedlejší účinky, před kterými mě lékárnice varovala: průjem nebo zácpa, pocit na zvracení nebo černé zabarvení stolice.
Po třech měsících mě, stejně jako jiné těhotné, čekal velký ultrazvuk a také krevní testy. Jaké bylo mé překvapení, když mi doktorka oznámila, že mám kritické hodnoty železa v krvi (většinou se prý setkává s hraničními hodnotami, ale že já jsem opravdu v kritických číslech!). Vynadala mi, jak je možné, že jsem jí neřekla o tom, že nejím maso. Proč jsem se s ní neporadila?! Koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Začala jsem vysvětlovat, že jsem samozřejmě už hned v lednu zodpovědně naběhla do lékárny a od té doby pravidelně užívala železo ve formě doplňku stravy… Víc jsem říkat nemusela, paní doktorka se začala smát a při tom mávala rukama: “Prosím vás, tyhle doplňky, snad tomu nevěříte!” Měla jste mi to hned říct, vy potřebujete léky na předpis, ty obsahují mnohem vyšší množství železa! A tak teď, minimálně do porodu, ale pravděpodobně i v době kojení, musím brát Tardyferon. A podle vedlejších účinků můžu potvrdit, že tentokrát to rozhodně funguje 🙂
