38. týden

38. týden (26.8. – 1.9. 2016)

Co se děje v těle

Miminko se začíná aktivně připravovat k narození tím, že zaujme pozici v pánevním vstupu, což maminka může pociťovat jako pokles břicha. Často si cucá prsty rukou nebo si hraje s pupeční šňůrou. Plíce miminka jsou vyvinuty do té míry, aby mohlo dýchat zcela samostatně, proto se v tomto týdnu považuje za donošené. U kluků jsou již varlata sestouplá v šourku, u děvčat velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky – obojí je také jedním ze znaků donošenosti plodu.

U většiny žen se v tomto týdnu objevují alespoň některé známky blížícího se porodu, kterými jsou především zmíněný pokles dělohy do pánve, častější Braxtonovy-Hicksovy kontrakce, odchod hlenové zátky nebo změny na děložním čípku.

Děťátko se může narodit kdykoliv.

Miminko měří: 48 – 51 cm

Váha: 3 – 3,2 kg 

Jak to prožívám já

Pátek – a s ním pravidelné plavání s maminkou 🙂 Cítím se výborně, i když plavky, které vlastně vůbec nejsou těhotenské, mi už začínají být těsné 🙂 Ale přes 8 měsíců posloužily výborně!

V sobotu jsme byli na druhé kontrole u Apolináře, vše je v pořádku. Několikrát jsem psala, že nám v průběhu těhotenství na kontrolách říkali, jak je prcek větší a těžší, než má být. A tak jsem poprosila o ultrazvuk, termín se blíží a mě zajímalo, jak na tom jsme. Tipovala jsem, že už má tak 3,5 kg, protože jsem přesvědčená o tom, že budu rodit minimálně čtyřkilové dítě. Pan doktor nám ale oznámil, že má nějakých 2,7 kg! Olda to komentoval slovy: “To je z toho, že nejíš maso! Bude to sušenka, věchýtek!” Blbost! To není možný, pořád byl napřed a teď se zastavil?! Mávnu nad tím rukou, že se určitě spletl.

V týdnu pořád chodím do práce, nikdo nechápe. Je fakt, že si neumím představit, jak bych reagovala, kdyby mi třeba v metru praskla voda? “No, je to tady! Nemáte někdo ručník?” 😀 Asi bych se smála. Nechápou ani ve fitku, kam jsme vyrazili v úterý a ve čtvrtek. Potěšili mě ale, že se v dámské šatně objevil přebalovací pult pro mimčo 🙂 Tomu říkám friendly přístup k aktivním maminkám!

V úterý jsem dala Oldovi pořádně zabrat 🙂 Nechápal, kde beru tu energii! Ve čtvrtek už ale bylo všechno jinak 🙂 Jedeme první kolo kruháče, zrovna je na řadě biceps, zvedám jako obvykle trojky, když cítím divný pocit, jako by mi něco teklo po noze, ale mám dlouhé legíny, tak to nemůžu potvrdit. Olda vidí můj zaražený výraz: “Cože? Jak něco teče? Takže praskla voda? Takže jedeme?” Jenže já čekala, že když mi praskne voda, bude to vypadat jinak, potopa. Šla jsem teda na záchod a vrátila jsem se s tím, že to vypadá buď jen na nějaký výtok nebo už jsem na tom tak špatně, že učůrávám 🙂 A že cvičíme dál 🙂 Nakonec jsme sestavu trošku zkrátili, shodli jsme se na tom, že kdyby TO už mělo pomalu přijít, musíme se posilnit a odpočinout si. A tak jsme jeli na “poslední” večeři do naší oblíbené Hliněné bašty a v deset už spali 🙂 Jenže ne na dlouho… 😉